Kapitola šestnáctá Profesor Dnin

28. prosince 2006 v 18:11 | kapitola:Profesor Radyn |  Harry Potter a čarodějův učeň
Harry se dozvěděl,že novým učitelem lektvarů,je protivný učitel Christofer Dorgor.Nosí krátké hnědé vlasy a má úzký knírek připoínající housenku.Harrymu se profesor hned sprotivil.Jeho hodiny byli,podle vyprávění Rona,horší než Snapeovi.Bývalému profesorovi bylo alespoň rozumět,kdežto Dorgorovi ne.Něco si huhňal a potom pokládal otázky z jeho vyprávění.Za každou špatnou odpověď ubíral deset bodů a za neodpovězenou otázku dával školní tresty.
Harry se probudil a když se podíval do Ronova kalendáře,zjistil že je čtvrtek.Znovu se zavrtal do peřiny a snažil se rozpomenout,co mají za předměty.
"Čtvrtek"opakoval si potichu. "Co jen máme ve čtvrtek" Podíval se ven z okna.Sněžilo.Byl podzim a sněžilo jako v zimě.Vzdal rozpomínání na předměty a vstal.V pyžamu mu byla docela zima. Poskakoval ni místě a očima hledal oblečení.
"Džiny,džiny,džiny"mumlal si a sklonil se pod postel s nebesy.Natáhl ruku a vytáhl hrubé pletené ponožky.Zvedl levou nohu a rychle na ní natáhl pleteninu.Tak samo si zateplil i druhou nohu a hned se mu ulevilo.Už se mohl pořádně postavit a poohlédnout se po kalhotech.Nejdříve odhodil brašnu a podíval se pod ní.Po pěti minutách džiny našel ve společné skříni,kterou zdílel s Newillem a Ronem. Byly zaházené kuframi a zimními bundami.Harry se podíval na své hodinky.Ručičky ukazovaly půl sedmé.Měl ještě půl hodiny i se snídaní.Košili měl už nachystanou pod polštářem.Natáhl si ji na holé tělo a letmo si uvázal kravatu s barvami Nebelvíru.To mu zabralo deset minut.Rychle vzbudil Rona a Newilla,kteří jako jedniní ještě spali.Harry nevěděl jak chtějí stihnout i snídani,ale držel jim palce.Sám vyběhl do společenské místnosti a oblékl si hábit.Těsně za sebou uviděl Ginny s Hermionou,jak se na něj dívají a něco si šuškají.
"Ahoj"pozdravil je zdvořile Harry a opřel se o křeslo.Oblékli si hábity a také jej pozdravili.Měli ještě rozcuchané vlasy.Harry na chvíli přestal vnímat.Bezvládně hleděl do Ginnyních rudých vlasů. Ze snění ho vyrvala Hermiona,která a pošťouchla.Zaregistrovala jeho zakoukání a stroze se usmála. Harry po ní vrhl nenávistný pohled a ta mu ho opětovala dalších posměšným pohledem.
"Tak jdeme,nebo tady po sobě budete vrhat ty nechápavé a škádlící pohledy?"vytrhla je z toho Ginny,která už netrpělivě přešlapovala na místě.
"Tak jdeme,než si tam vyšlapeš důlek"usmál se Harry a vetřel se do čela průvodu.Portrét se otevřel a všichni tři vešli na schodiště.Když už byli u velké síně úplně je zlákala vůně snídaně.Harry už dlouho neměl normální jídlo.Tam kde byl,ať už to bylo kdekoli,trpěl na rýži a obyčejné vodě.Otevřeli dveře do síně a doběhli k jejich stolu.Byla tam spousta volných míst,ale oni se vetřeli mezi skupinku osmici studentů.Byli tam známé tváře:Katie Bellová,Seamus Finnegan,Dien Thomas,Denis Cormink a jeho starší bratr Colin,ale i tři neznámí,nejspíše prvňáci.
"Harry,už jsme si říkali,"promluvila Ketie, "že asi bude někde znás novým kapitánem"
"Proč?"zeptal se Harry,který byl ještě "opilí" ze spánku a pořádně nevnímal okolí. "Uvažuj,pozítří je zápas s Havraspárem a my nemáme hráče ani kapitána,který by udělal konkurz" Harrymu vše došlo. Vyděšeně si podepřel ruce a zadíval se na toasty na stole.Uvědomil si chybu,kterou udělal.Teď je ale Bradavická spojka.Nevěděl co má dělat.Teď je kapitán.Musí chodit do školy a dělat úkoly a nakonec k tomu je ještě Čarodějovým učněm.Mísily se v něm pocity bezmoci,úzkosti a samoty. Nemohl svím přátelům říct,co je zač,nebo mohl.Kyle mu nic takového nezakázal.Bude si muset promluvit s Neznámým.Akorát s ním měli hodinu,což se mu dobře vyplatilo.Trochu se sklidnil,když v tom mu zakručelo v břichu.
"Mám takovej hlad"řekl si sám pro sebe a hned se rozhlédl po dobrotách na stole.Vzal si malý talířek ana něj si dal tři toasty a na další talířek si dal dvě plné hrsti hranolek.Sotva se zakousl do toastu dveře do velké síně se otevřeli a vešli Newille s Ronem,kteří ještě neměli ani pořádně nazuté boty a uvázané kravaty.Vlasy měli rozcuchané hůř než Harry a košile byly abnormálně zmuchlané. Ron si ješě zaběhu vzal ze stolu toast a po cestě k Harrymu ho skoro celý snědl.Sotva usedli,už v sobě měli oba dva hrst hranolek a dva obložené chleby.Sotva zazvonilo všichni se,s neutichajícím huhňáním,zvedli od stolu a šli na hodiny.Šli do učebny obrany proti černé magii pěkně dlouho,protože zástupy páťáků,kteří šli za Hagridem do lesa se pohyboval po centimetrech.Ginny byla mezi nimi a jenom doufala,že v lese je tepleji než venku.Nakonec se šesťáci prodrali mezi navlečenými studenty a spustili nejrychlejíší běh do učebny Obrany proti černé magii.Schody brali po třech,až se před nimi objevily dveře učebny.Byli už zavřené a všichni tušili,že už tam Zmijozelští,kteří měli hodinu s nimi,byli. Harry byl jako první u učebny.Zastavil se rozdýchal zadýchání s běhu.Potom lehounce zaklepal.
"Vstupte!"¨vybídl je vřelý hlas Neznámého.Harry se sklopenou hlavou vešel do třídy a věděl,že bude následovat sražení bodů.On za to však nemohl.
"Prosím usaďte se!"vyzval je.Mlčky se usadili a čekali na seřvání od nového profesora.
"Takže"promluvil opět Neznámý. "Mé jméno není podstatné,říkejte mi prostě profesore Neznámý. Po zbytek pololetí,budeme probírat souboje.Podle záznamu v knize" prstem poklepal na mohutnou knihu,která ležela na kraji stolu,vedle psacích potřeb, "ve druhém ročníku,avšak s poněkud zvlášním arogantním profesorem Lockhartem.Tentokrát budou souboje těžší a mnozí zvás to budou muset vzdát a pouze se teoreticky učit.
"Paráda"pronesl tiše Ron.Už se nemohl dočkat na souboje.Harry sám cítil vzrušení a nedočkavost.
"Souboje se budou konat venku a tam se od příští hodiny přesuneme."Po těchto slovech každému sklapla čelist.Obzvlášť těm,kteří se smíli páťákům,kvůli jejich hodinách venku.
"Vytvoříme teplotní koule,ve kterých bude dosti místa a teplo"pokračoval Neznámý a opět se všem rozzářily oči.
Po zbytek hodiny Neznámý vyprávěl o hystorii soubujů.Po zazvonění se nikomu nechtělo vztávat z lavic,kromě Zmijozelským,kteří na ústech měli znechucené výrazy.Každý schopný profesor se jim znechutil.Teď se každému z koleje Zmijozel zalíbil Dorgor,protože stejně jako Snape jim nadržoval a naschvál ostatním kolejím ubýral body.Když se všichni rozešli ze svých míst a mířili do nové učebny Boje.Mezi řadami dychtivých studentů se ozývalo huhňání o tom co bude v jejich nevích hodinách bojů za úkol.Nebelvírští se táhli po schodech do přistavěné věže.Z jedné boční chodby vyšel stejně šuškající zástup mrzimorských studentů šestého ročníu,kteří s nimi zdíleli dnešní hodinu.
"Támhle je Smith"šeptl Ron a upozornil na studenta,který si k nim právě protlačil cestu.Měl o dost delší vlasy a na rtech měl vylekaný výraz.
"Co se stalo?"zeptal se Ron Zachariasche,který se zhroutil na zábradlí.
"Nic"odsekl Smith a s pomocí rukou se postavil.
"Vypadáš jako kdyby tě přejel traktor"poznamenal Ron a letmo se uchechtl.
"Skoušel jsem kouzlo,které jsi nás učil a obrátilo se proti mě,nic víc"prozradil Smith a narovnal si vázanku.
"A jakou?"vyzvídal Ron a jeho bobavený výraz zesílil.Náhle se ozvalo zvonění a všichni zrychlili. Za několik minut se ocitli v přistavěné věži.Stěny ve věži zdobyly pevné sekery,štíty a drátěné košile.
"Každý si prosím vemnte nějakou zbraň"vyzval je nový profesor,který seděl za menší katedrou. Byl to pravý bojový trpaslík.Na stole měl bojovou helmici zdobenou různými znaky,vedle měl pero a lahvičku inkoustu a nakonec měl pod kupu pergamenů třídnici.Dlouhý cop mu vlál na zádech.Trpaslík vstal a kroužková košile mu spadla na kolena.Každý student od něj odpoutal oči a rozhlédl se po stěně.Harry si sundal zdobenou sekeru a Hermioně,která stála za ním podal úzký lehký meč. Hermiona mu poděkovala a sevřela zbraň.Harrymu se sekera zalíbila.Když vešli do zbytku třídy, spatřili dalších pět bojových trpaslíků.
"Mé jméno je Dunin,syn Dûnanův"představil se profesor.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama